informacje » Historie

Historie

Slavistika na Slezské univerzitě vznikla v roce 1974 na podnět prof. dr hab. Kazimierza Polańského. Ze začátku existovala v rámci Ústavu cizích jazyků jako Sekce slovanské filologie. V roce 1980 doc. dr hab. Włodzimierz Pianka změnil Sekci v Katedru slovanské filologie a tím pádem se změnila i její struktura. V roce 1990 prof. dr hab. Emil Tokarz reorganizoval Katedru v Ústav slovanské filologie  a tímto začal nesmírně dynamický vývoj této instituce.

Slavistiku vedli (dle chronologického pořadí) :

prof. dr hab. Mieczysław Basaj (1974-1975)
prof. dr hab. Roman Laskowski (1975-1979)
doc. dr hab. Włodzimierz Pianka (1979-1981)
prof. dr hab. Emil Tokarz (1981-1985)
dr hab. prof. UŚ Maja Szymoniuk (1985-1986)
prof. dr hab. Barbara Czapik-Lityńska (1986-1989)
prof. dr hab. Emil Tokarz (1989-2001)
dr hab. Józef Zarek (2001-2008)
dr hab. prof. UŚ Maria Cichońska (2008-2012)
prof. dr hab. Lech Miodyński (2012-nadal)

 

Nyní jsou v Ústavu slovanské filologie realizovány studia z oblasti slovanské filologie na prezenčním bakalářském studiu a navazujícím magisterském studiu. Na bakalářském studijním programu nabízíme studium v jazykově-kulturním oboru. Na navazujícím magisterském studiu jsou kurzy vedeny v rámci tří programů: Obecná filologie, Překlad v mezikulturní komunikaci a také Mezikulturní komunikace jižních a západních Slovanů. Od roku 2010 se také koná v Ústavu Jazykový kurz vybraných slovanských jazyků pro překladatele a tlumočníky.

 

Filologické studium dovoluje získat důkladné vzdělání v oblasti literární vědy, jazykovědy a studií o překladu (vzhledem ke specifice slavistických studií, která spočívá v tom, že se studenti učí slovanské jazyky od základů, překladatelský program je zaveden na navazujícím magisterském studiu; několik let překlad existoval jako možný výběr studijního programu na bakalářském a magisterském studiu, ačkoli se prokázalo, že na bakalářském studiu studenti ještě nejsou dostatečně jazykově připraveni pro nauku umění překladu). Zásadní součást rozvrhu na každém studiu, kromě lektorátů, představují předměty z oblasti literární vědy, historie, kultury a vybraného slovanského jazyka. Kromě toho, byla ve vyšších ročnících zavedena výuka druhého oborového jazyka (3. až 6. semestr). Struktura studia je doplněna obecnými a teoretickými předměty, které dovolují získat znalosti v oblasti filologických věd a také širokého spektra humanistických věd. V závislosti na zvoleném programu – jazykověda, literární věda nebo překlad – převládají disciplíny daného typu. Navíc, překladatelský program klade zvláštní důraz na všestrannou přípravu studentů k práci překladatele a tlumočníka a také kulturního zprostředkovatele, pomocí zavedení do programů širokého bloku předmětů, rozšiřujících znalosti jak z překladatelské teorie, tak praxe, stejně jako dějin vztahů Polska a jiných slovanských zemí.

Slezská slavistika zaměstnává odborníky z oblasti většiny západních a jihoslovanských jazyků. Díky tomu nabízí možnost zahájení výuky v následujících programech:

– bulharská filologie

– česká filologie

– chorvatská filologie

– makedonská filologie

– slovenská filologie

– slovinská filologie

– srbská filologie

 

Z výše uvedených programů se jich v každém akademickém roce otevírá několik. Studium má dvoustupňový charakter: po třech letech výuky studenti získávají titul bakaláře a na základě přijímacích zkoušek jsou přijati na dvouleté navazující magisterské studium. Dále svou kvalifikaci mohou zvyšovat i na doktorském studiu.

 

Ústav také aktivně spolupracuje se zahraničními univerzitními středisky. V rámci stipendijních programů, kterých se účastníme, nabízíme možnost stipendijních pobytů pro své nejlepší studenty všech oborů. Jsou to výjezdy na letní jazykové kurzy a také semestrální nebo měsíční stipendijní pobyty v zahraničí.

Pro nerezidentní studenty univerzita nabízí místa na studentských kolejích, jež se nacházejí v blízkosti Ústavu. Ústav slovanské filologie Slezské univerzity je také významným slavistickým střediskem, umožňujícím poznání všech jazyků a kultur jižních a západních Slovanů. Jeho hlavním cílem, kromě výzkumné a didaktické činnosti, je udržování příhraničních vztahů, spolupráce s národnostními menšinami a prezentace vědeckých a kulturních úspěchů slovanských zemí.